Seminář "Co dělat, když se ztratí …?"

23. listopadu 2006 v 20:36 | Dušan Stuchlík pro Požáry.cz |  Reportáže z akcí
Mladí dobrovolní hasiči z Opavska vyrazili za informacemi o tom, jak hledat pohřešované osoby.

Více než dvacítka mladých hasičů z nejsevernějších končin Moravy se minulou sobotu (11.11.2006) brzy po ránu vydala na nádraží. Jejich cesta vedla z Hradce nad Moravicí až do Polabí. Konkrétně do salonku restaurace Sport v areálu pardubického hokejového svatostánku - ČEZ Arény.

Důvod jejich putování však překvapivě nebyl pohled na urostlé mladíky, prohánějící se od mantinelu k mantinelu v klopotné honbě za drobným gumovým předmětem. Do pardubického chrámu sportu je zahnal jejich zájem o disciplinu zcela jinou, méně populární, ale pravděpodobně o hodně užitečnější: Totiž zájem o problematiku hledání pohřešovaných osob v přírodním terénu.

Sympatické členky a členové Hasičského sboru Hradec nad Moravicí (viz skvělý web http://www.hasicihradec.cz/ ) se zúčastnili semináře, který pro ně připravil dobrovolný záchranář Jindřich Kettner ve spolupráci s redakcí magazínu Rescue Report. Hradečtí hasiči si přijeli vyslechnout informace, které je měly stručně provést problematikou hledání pohřešovaných osob. Přednášející se přitom snažili, aby si účastníci semináře odvezli alespoň rámcovou představu o tom, jak by se v takém případě mělo postupovat, a také o tom, jaká bývá realita. Z toho by pak měl vyplynout prostor, který se jejich případné snaze o pomoc otevírá.

Vše zahájilo shrnutí možností současné legislativy a toho, jakých složek IZS se celý problém vlastně týká. Poté následovala rekapitulace způsobů, jak různé složky IZS v těchto situacích zpravidla postupují. Zejména v této části semináře se přednášející značně nevybíravě otíral o dobrou pověst různých více či méně populárních složek IZS.
K překvapení samotných přednášejících však tento nepříliš optimistický a veskrze nezáživný úvod mladé záchranáře ze severní Moravy neodradil. A tak si po zásluze vykoledovali trest v podobě pokračování programu.

V něm dominoval zejména praxí protřelý a přesto kupodivu stále nadšený Jindřich Kettner. Ten na základě svých bohatých zkušeností provedl mladé záchranáře(ky) obvyklým průběhem tuzemských pátracích akcí. Na několika případech, z nichž některé jsou všeobecné známé z médií, popsal nejčastější problémy a chyby, ke kterým zpravidla dochází a které mají pro hledané osoby zpravidla tragické následky. Po stručné analýze chyb následovalo chutné občerstvení a další část semináře. Ta již byla věnována jednotlivým praktickým okruhům a disciplínám, které s pátráním v přírodě souvisí.

Od problematiky mapových podkladů, přes velmi zevrubnou a fundovanou informaci o možnostech zajištění nezbytné radiokomunikace až po rady a praktické zkušenosti, které není možné získat jinak než účastí na mnoha pátracích akcích. Následoval výklad o taktice hledání a tedy i o roli, kterou by měl při organizaci pátrání plnit velitel zásahu (respektive velitel opatření) a jeho štáb. Součástí semináře byl i souhrn možností, výhod i nevýhod jednotlivých metod a prostředků, které je možné při pátraní nasadit. Počínaje možnostmi i nevýhodami rojnice, přes záchranářské psy, až po mediálně oblíbené leč jen sporadicky účinné nasazení helikoptéry s termovizí.

Jelikož, jak se také posluchači dozvěděli už na začátku, formálně spadá celé hledání do kompetence kriminální služby Policie ČR, nebyly by přednášené informace kompletní bez krátké exkurze do činnosti této složky. To nanejvýš fundovaně obstaral policista, o jehož kompetenci není po dvaceti letech praxe u kriminální policie pochyb. Bývalý pracovník východočeské krajské policejní správy Luděk Kopa popsal praxi a situaci v Policii ČR a podle výrazu nejednoho účastníka semináře pak bylo znát, že takto reálný pohled na současnou praxi byl trochu nečekaný.

Na závěr je možné konstatovat, že pro přednášející bylo milým překvapením, že posluchači udrželi živý zájem po celou dobu semináře nebo se jim alespoň zdárně pozornost dařilo imitovat. Ať už byla pravda jakákoliv, skutečnost, že dvacítka mladých lidí z Hradce nad Moravicí je odhodlána jen kvůli informacím o tom, jak pomoci svým bližním, věnovat nemálo svého čas, peněz a energie, to si zaslouží úctu a respekt. A tu si mladí hradečtí hasiči jistě zaslouží.

Text a Foto: Dušan Stuchlík pro Požáry.cz
Zveřejněno se souhlasem autora, děkujeme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza Honza | E-mail | Web | 24. listopadu 2006 v 7:37 | Reagovat

Teda Dušane!

Koukám, že se snažíš tu akci nezazdít a informovat. Tak teda fakt moc dělujem, jsme rádi, že se o nás i o té akci mluví. V tomle odvětví je to třeba ;-).

Pokud by kdokoliv na nás měl jakýkoliv dotaz tak se ptejte.

2 Blogující záchranáři Blogující záchranáři | E-mail | Web | 24. listopadu 2006 v 18:31 | Reagovat

Zdravíme a přejeme Vám hodně sil a hlavně úspěch při budování SAR teamu ve vašem městě. Budete-li o tom projektu zveřejňovat nějaké další info, rádi ho uveřejníme i zde.

3 Dusna Stuchlik Dusna Stuchlik | E-mail | Web | 25. listopadu 2006 v 0:14 | Reagovat

Ahoj hOnzo, ty mi to nebudes verit, ale ja s obsahem tohoto blogu nemam nic spolecneho:-)) Jest to nezvisly (alespon na me) redakcni kolektiv, ktery sem material zaradil na zaklade sveho vlastniho uvazeni ( a me davnejsi nabidky prebirat v pripade zajmu clanky z pozaru.cz).  Ja jsem samozrejme za zverejneni rad, jelikoz vasi iniciativu na poli SAR povazuji za vice nez chvalihodnou. Stejne tak jako povazuji za zasluzne zrizeni tohoto blogu....

pekny vecer! ds

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama